Ačkoliv komunisté a sovětští poradci ovládali klíčová ministerstva (obrany, vnitra a zemědělství již od srpna 1945), provedli komunisté na naléhání sovětské Komunistické strany převrat. Neboť bylo jasné, že KSČ utrpí po příštích volbách kvůli nespokojenosti obyvatelstva velké ztráty a nebude již hrát vedoucí roli. Pro Sovětský svaz by to byla neúnosná situace.
Po únorovém převratu v roce 1948 byl stát plně pod vládou komunistické strany a od jejího vyhlášení v březnu 1948 se zcela přiklonil ke stalinské politice Sovět-
ského svazu. Edvard Beneš odstoupil, protože nechtěl podepsat novou ústavu z května 1948. Novou česko-
slovenskou ústavu vyhlásil komunistický vůdce Klement Gottwald. Stal se prezidentem republiky a prvním tajemníkem komunistické strany.
V celé republice a také v Žatci byly založeny akční výbory pro očistu veřejného a hospodářského života v podnicích a úřadech. V Žatci pod vedením předsedy okresního národního výboru Jana Zichy. 10. května 1948 se v Žatci „spojila“ sociálně demokratická strana s komunisty a voličům byla ve volbách 30. května 1948 předložena pouze jedna kandidátka Národní fronty. Tento systém se používal až do roku 1989. V Žatci pro ni hlasovalo 7258 voličů a 57 voličů odevzdalo bílý lístek. To byl jediný způsob, jak dát najevo nespokojenost s komunistickou politikou. Když se v Československu chopili moci komunisté, bylo ve velmi krátké době pronásledováno asi 280 000 lidí.
Byl tu však i odpor. Na podzim 1948 byla v Žatci založena odbojová skupina Praha-Žatec, s kapitánem Karlem Sabelou, která údajně plánovala ozbrojené převzetí moci komunistickým režimem. Na přípravách převratu, který měl v Praze vypuknout 8. března 1949 za účasti několika vojenských posádek a civilních odbojových skupin z Prahy a okolí, se podílelo více než 300 osob. Dodnes nebylo spolehlivě objasněno, zda se skutečně jednalo o plánovaný puč, nebo o provokaci státní bezpečnosti. Většina zúčastněných však za svou účast na přípravách zaplatila vysokými tresty vězení, pět z nich bylo dokonce popraveno.
Rok 1948 byl také rokem leteckého transportu do Izraele z letiště v Žatci, který měl zásadní význam pro vznik Státu Izrael. Operace Navot a operace Balak. Na přelomu dubna a května 1948 se ve velkém utajení připravovalo letecké spojení mezi Československem a budoucím státem Izrael. Na československé straně bylo pro tento účel vybráno málo využívané vojenské letiště u Žatce a v Izraeli byla na cílovou stanici přeměněna letecká základna v Akiru (později přejmenovaná na Ekron, dnes Tel Nof). Tak vznikla v polovině května 1948 letecká linka Žatec (ČS) – Ekron (IL).
Státní převrat v únoru 1948 odstartoval druhou vlnu masivního znárodňování, která postupně během desetiletí zcela zlikvidovala soukromý sektor v Československu. Již v dubnu 1948 bylo zahájeno znárodňování všech podniků s více než padesáti zaměstnanci. Represe a tlak státu však postupně postihly i drobné řemeslníky a živnostníky, a nakonec byly dovršeny nucenou kolektivizací na venkově. A tak byl celý stát v mocenské sféře SSSR uveden do souladu s „diktaturou proletariátu“.
Těch několik Němců, kteří v Žatci zůstali, už nemuselo nosit bílou pásku s písmenem N jako „Němec“. Mohli opět používat veřejnou dopravu. Po roce 1945 však bylo zakázáno používat německé názvy a na veřejnosti používat německý jazyk. V roce 1953 bylo Němcům žijícím v ČSR konečně obecně přiznáno československé občanství.
