Dvacátá léta v první Československé republice jsou také ve znamení snahy o spolupráci, pro kterou používáme termín aktivismus.
Tato aktivistická politika se ve 20. letech vyznačovala snahou o začlenění sudetských Němců do první republiky, dnes bychom řekli o jejich integraci. Mezi aktivistické strany patřily Německá agrární strana, Němečtí sociální demokraté a Německá křesťanskosociální strana.
Zatímco v roce 1900 žilo ve městě jen 430 Čechů, nyní jich bylo opět přes tři tisíce. Národní agitace byla v Československu všudypřítomná jak na německé, tak na české straně. Od roku 1926 se však na československých vládách podíleli i němečtí politici. Zdálo se, že národnostní antagonismy se na povrchu poněkud uvolnily.
Navzdory národnostnímu napětí existovalo v habsburské monarchii i v Československu mnoho kontaktů, spolupráce, přátelství a sňatků mezi Němci a Čechy. Na to se dnes vzhledem k eskalaci vnitrostátního konfliktu do značné míry zapomíná.
V meziválečném období patřilo Československo k nejvyspělejším zemím Evropy. Patřila k nejsilněji industrializovaným státům na kontinentu, přičemž těžký průmysl se nacházel spíše ve vnitrozemí země, zatímco lehký průmysl převažoval v pohraničí, které bylo obýváno převážně Němci.
Obchod s chmelem byl v té době hnací silou ekonomiky Žatce, ale na poválečném vzestupu se podílelo i mnoho dalších podniků. S rozvojem obchodu s chmelem rostl i počet a hospodářský význam židovského obyvatelstva ve městě. Bohatí Židé si ve městě stavěli prestižní, architektonicky významné domy a chmelové sklady, které se dochovaly dodnes. To významně přispělo k tomu, že byl Žatec a jeho chmelařská oblast v roce 2023 zapsán na seznam světového dědictví UNESCO.
Přednáška Otokar Löbla na Monumenta VIVA, mezinárodní konference – Praha, Vyšehrad, 3.12.2015 – CHMELOVÝ OBCHOD A PAMÁTKY V ŽATCI