Budování socialismu bylo zakotveno v ústavě z 9. května 1948. „My, československý lid, prohlašujeme, že jsme odhodláni vybudovat osvobozený stát jako lidovou demokracii, která nám zajistí pokojnou cestu k socialismu.“
Stav města byl však během 50 let katastrofální. Mnoho domů bylo zchátralých a neobyvatelných. V žateckém zdravotnictví chyběli lékaři a kojenecká úmrtnost byla velmi vysoká. Problémem pro město byl také vysoký počet Romů. Město jako odměnu za účast na úklidových akcích pořádalo různé sportovní a kulturní akce.
V roce 1952 bylo po ukázkových procesech popraveno několik ministrů, uvězněno 60 000 členů komunistické strany a 130 000 lidí ze všech společenských vrstev bylo umístěno do pracovních táborů. Po smrti Stalina v březnu 1953 a Klementa Gottwalda ve stejném měsíci mnozí v Žatci doufali v lepší časy. V Československu však Antonín Novotný, který byl v roce 1953 jmenován prvním tajemníkem ÚV KSČ a v roce 1957 prezidentem státu, zpočátku pokračoval v represivní politice se stalinskými rysy. Poté byla země, včetně Žatce, patnáct let téměř ve hřbitovním tichu.
Navzdory totálnímu selhání plánovaného hospodářství byla Československá republika v roce 1960 v projevu prezidenta republiky Antonína Novotného přejmenována na socialistickou republiku. Budování socialismu mělo vést ke komunistické společnosti.
„My, pracující lid Československa, slavnostně prohlašujeme: Společenský řád, za který bojovaly celé generace našich dělníků a ostatních pracujících a který měli od vítězství Velké říjnové socialistické revoluce před očima jako vzor, se pod vedením Komunistické strany Československa stal skutečností i v naší zemi. Socialismus v naší vlasti zvítězil!“
Žatec ztratil roku 1960 status okresního města, kterým se stalo sousední menší a excentricky položené město Louny. To bylo trpké a souviselo se škrty ve státním rozpočtu. Město finančně udržovalo při životě pouze velké množství vojenských posádek, velké vojenské letiště a pěstování a obchod s chmelem.
V 60. letech 20. století byly východoevropské země v železném sevření komunistických stran, které svou politiku podřizovaly zájmům ruské byrokracie v Kremlu. Československo bylo jednou z nejtvrdších stalinských diktatur.
